Rhobar II. je současný král Myrtany, držitel Žezla varantského, sjednotitel čtyř království kolem Myrtanského moře a Innosův vyvolený. Rhobar panuje déle jak patnáct let.
Rhobar se projevil jako schopný a energický panovník. Brzy po svém nástupu na trůn vedl několik úspěšných vojenských kampaní a obsadil Nordmar a Varant. Jeho generálové zřejmě obsadili také Jižní Ostrovy, čímž si vysloužil titul sjednotitele čtyř království kolem Myrtanského moře. Tehdy se král ocitl na vrcholu své moci, jelikož ovládl téměř celý známý svět. U svých poddaných se ale Rhobar příliš velké popularitě netěšil, protože zatížil lid vysokými daněmi kvůli ustavičným a nákladným válkám. Také Nordmařané a lidé z Varantu byli nespokojení, protože nesli těžce cizí okupaci svých zemí.
Prudký mocenský vzestup Rhobara II. zastavili Skřeti, když před deseti lety náhle vpadli do Nordmaru. Začala tak ničivá Velká skřetí válka. Nordmar se svými doly s bohatými ložisky magické rudy byl pro Myrtanu ztracen. Král proto poslal dvanáct nejmocnějších mágů království, aby zabezpečili zbývající ložiska magické rudy v Hornickém údolí na ostrově Khorinisu magickou bariérou. Kouzlo se ale zvrtlo a bariéra narostla do obřích rozměrů a uvěznila dokonce samotné mágy. Trestanci, kteří těžili magickou rudu se vzbouřili a zmocnili se kontroly nad královými doly. Rhobar neměl na vybranou a musel s nimi uzavřít dohodu. Každý měsíc jim dodával vše, co potřebovali výměnou za rudu.
Během následujících deseti let se válka nevyvíjela dobře a skřeti dobyli velkou část Myrtany. Když se magická bariéra nad Hornickým údolím zhroutila, král ztratil přístup k posledním dolům s magickou rudou a skřeti oblehli hlavní město Vengard. Rhobar proto vyslal na ostrov Khorinis svou poslední loď Esmeraldu s paladiny. Ani tato expedice zřejmě nedopadla dobře a skřeti obsadili téměř celé Hornické údolí. Na pevnině se skřetům podařilo prolomit hradby hlavního města, které krutě vyplenili. Než se skřeti stačili zmocnit i královského paláce, král a jeho mágové vyvolali kolem hlavního města neprostupnou bariéru, aby odvrátili úplnou porážku.
V současné době tak král Rhobar ovládá už jen části zničeného hlavního města. Nicméně po celé Myrtaně zůstávají lidé, kteří jsou králi stále věrní a odmítají se podřídit skřetí nadvládě. Tito rebelové vedou proti skřetům partyzánskou válku ve jménu krále a snaží se osvobodit svou zemi. Rhobar tak sice zdánlivě prohrál válku, ale zůstává nepodroben, stále chová naději na vítězství a je symbolem odporu proti skřetům.
Život[]
Původ[]
O Rhobarově raném životě nemáme žádné záznamy. Nevíme, kdo byli jeho rodiče ani jakým způsobem převzal trůn.[UL 2] Rhobar II. se stal králem Myrtany nejpozději roku 15 př. V.[UL 3] Na počátku své vlády král ovládal Myrtanu a ostrov Khorinis. Rhobar byl také nositelem božské moci a Innosovým vyvoleným. Rhobar byl v minulosti ženatý, jméno jeho královny ale neznáme.[1]
Sjednotitel čtyř království[]
Okupace Nordmaru[]
Rhobar II. se od počátku své vlády projevoval jako energický a ambiciózní panovník s megalomanskými sklony. Nesnil o ničem menším než o vytvoření světové říše. Svůj plán začal realizovat roku 15 př. V.[UL 1], když jeho armáda vtrhla do Nordmaru.[2] Nordmar byl pro krále lákavý hned z několika důvodů. Předně se zde nachází obrovská ložiska magické rudy a legendární Vysoká pec; jen v Nordmaru znají tajemství jak tavit magickou rudu tak, aby zbraně z ní vyrobené neztrácely magické vlastnosti.[3][4] Z Nordmaru také pocházel Rhobar I., zakladatel a první král Myrtany.[5] V severské zemi se také nachází Innosův klášter, který je jedním z nejposvátnějších míst Innosova kultu.[6]
Prameny se nezmiňují o tom, zda se Rhobar II. tažení proti Nordmaru osobně účastnil. Jeho armáda severskou zemi dobyla. Během okupace byly pro královské vojáky stavěny pevnosti.[2] Okupací si král Nordmařany znepřátelil a ti od té doby nevidí cizince ze starého království ve své zemi rádi.[7]
Invaze do Varantu[]
- ...avšak Rhobar, stratég, volí útok. Sešikoval svá vojska a velel jim zaútočit na slabé pravé křídlo nepřítele. Neztrácel čas v dlouhých šarvátkách, ale pronikl obranou nepřítele jako meč a jeho obranu rozdrtil, jako by byla domečkem z karet.
- ―Autor neznámý[src]
Roku 12 př. V. vypukla nová válka, tentokrát s Varantem, který s Myrtanou sousedil na jihu.[2] Podle pramenů to byli Varanťané, vedení generály Gellonem a Lukkorem, kteří začali válku, když vtrhli na území Myrtany.[8] Rhobar osobně vedl svá vojska do bitvy. Neznámý autor knihy Bitva o Varant oceňuje Rhobara jako stratéga, který se nebál provádět i odvážné a riskantní výpady proti svým protivníkům. Rhobar odrazil varantský vpád do Myrtany a táhl k varantským hranicím. Král porazil Gellona v krvavé bitvě; Gellon padl a jeho muži se obrátili na útěk.[8]
Po vítězství nad Gellonem, Rhobar vtrhl do Varantu a dal svým vojákům příkaz, aby zničili zbytky nepřátelských sil. Ve Varantu Myrtaňané obsadili klíčové přístavy a král poté opustil válečné pole, aby jednal o mírové smlouvě s nepřítelem a velení přenechal svým generálům. Myrtaňanům vzdoroval už jenom Lukkor, který nejednou zvrátil jistou porážku ve vítězství. Konečného vítězství nad Lukkorem dosáhl Lee, válečný hrdina a jeden z nejlepších Rhobarových generálů.[8] Po Lukkorově porážce byl odpor Varanťanů zlomen, zdejší vládci se podřídili Rhobarovi a část Varantu tak byla připojena k Myrtaně. Pouze Nomádi z jihu pouště si udrželi nezávislost.[2]
Dobytí Jižních Ostrovů[]
Čtvrtým "královstvím", které Rhobar podrobil své moci byly Jižní Ostrovy.[UL 4] Jižní Ostrovy pro Myrtanu dobyl Dominique, legendární paladin a generál.[9] Je možné, že motivem pro dobytí Jižních Ostrovů bylo i šíření víry v Innose.[10]
Myrtanská říše[]
Dobyvačnými válkami Rhobar pod svou vládou sjednotil takřka celý známý svět a vysloužil si tak titul sjednotitel čtyř království kolem Myrtanského moře.[UL 4][11][12][13] Myrtana se stala, byť na krátkou dobu, skutečnou říší. Postavení Rhobara II. bylo symbolicky zvýrazněno i na jeho novém znaku. Rhobarův znak obsahuje symbol Innose, ze kterého vyrůstají dvě křídla, ty obepínají čtyři hvězdy, které symbolizují čtyři království. Nad tím vším se nachází slunce; symbol, který představuje krále.[14]
Začátek velké skřetí války[]
Ztráta Nordmaru[]
- Pravděpodobně to nebyly převážně touha po krvi a chamtivost, co přimělo naše nepřátele přijít sem, ale spíše hlad a chlad neobvykle tvrdých zim. Před deseti lety zahájili skřeti kampaň a dobyli Nordmar během bleskového útoku; Nordmar, který jsme drželi pět vyčerpávajících let... Odříznutý od tamějších zásob magického rudy, náš moudrý král byl nucen přijmout drastická opatření, která ne vždy nacházela pochopení u davu...
- ―Kronikář Kodama[src]
V roce 10 př. V., vtrhli do Rhobarovy říše nečekaně ze severu skřeti.[2] Skřeti obývali zemi za horami na severu Nordmaru.[7] Podle královského kronikáře Kodamy to nebyly touha po krvi nebo chamtivost, co přimělo skřety k invazi do království, ale krutá zima v jejich domovině.[15] Skřeti tak překročili hory a vpadli do Nordmaru, kde překvapili zcela nepřipravenou královskou armádu a snadno ji porazili v bitvě u Vysoké pece.[16] Začala tak velká skřetí válka.[2] Myrtaňané nebyli schopni skřety zadržet a Nordmar byl ztracen.
Obranná opatření a magická bariéra v Hornickém údolí[]
Ztráta Nordmaru a tamějších bohatých dolů s ložisky magické rudy Rhobarem otřásla. Válka se pro Myrtanu nevyvíjela dobře a skřeti Myrtaňanům uštědřovali jednu porážku za druhou. Král byl přesvědčen, že válku může vyhrát pouze v tom případě, bude-li jeho armáda disponovat zbraněmi z magické rudy. Proto přijal několik drastických opatření a vydal několik dekretů, které v podstatě znamenaly vyhlášení stanného práva.
Aby zajistil finance na údržbu armády a její zásobování, zatížil panovník poddané vysokými daněmi a rolníkům byla rekvírována úroda. Což vedlo k častým lidovým povstáním.[17] Ve vojsku docházelo k dezercím demoralizovaných vojáků.[12] Z rozhodnutí krále bylo také válečné loďstvo posíleno o obchodní flotilu, což mělo neblahé důsledky pro námořní obchod.[18] Nejtvrdší opatření Rhobara II. představovalo jeho rozhodnutí o tom, že každý, kdo se proviní proti zákonu, bez ohledu na závažnost své viny, bude odsouzen k nuceným pracím v dolech na ostrově Khorinisu. Smyslem tohoto opatření bylo zabezpečení nepřerušeného zásobování armády zbraněmi z magické rudy.[11][12]
Trestanci odsouzení k těžbě v dolech Hornického údolí často utíkali a král tak přemýšlel, jak jim v tom zabránit.[2] Na radu Xardase,[19] svého rádce a nejvyššího mága Ohně povolal dvanáct mágů, kteří dostali za úkol vyvolat magickou bariéru. Ta měla zabránit trestancům v útěku. Skupinu vedl samotný Xardas, kouzlo bariéry se ale zvrtlo a ta se rozrostla do obrovských rozměrů a uvěznila dokonce samotné mágy. Trestanci toho využili a povstali proti strážným; Hornické údolí se ocitlo pod jejich kontrolou. Král neměl na vybranou a musel s trestanci vyjednávat. Měsíc, co měsíc jim musel posílat zásoby všeho, co požadovali výměnou za magickou rudu, kterou pro něj dál těžili.[2][11][12]
Vražda královny a odsouzení Leeho[]
Někdy v době po vytvoření magické bariéry došlo na Rhobarově dvoře ke spiknutí šlechty, jemuž padli za oběť královna a generál Lee. Šlechta žárlila na Leeho kvůli jeho vlivu na krále, neboť Rhobar vždy dopřál sluchu jeho radám. Báli se, že Lee odhalí jejich intriky a špinavý byznys. Aby se Leeho zbavili, zosnovali šlechtici vraždu královny. Důkazy narafičili tak, aby ukazovaly na Leeho jako na vraha. Král neměl na vybranou. Leeovo dlouhá služba koruně jej zachránila před šibenicí, ale byl odsouzen ke ztrátě svobody a vhozen za magickou bariéru.[1] Lee přísahal, že se jednoho dne pomstí. Alespoň zpočátku Lee nevinil přímo krále, jak ale plynul čas, začal Rhobara činit odpovědným za svůj osud a stal se jeho nepřítelem. Po útěku z Hornického údolí byl plně odhodlán pomstít se přímo králi.[20][21]
Další vývoj války se skřety[]
Průběh války v Myrtaně[]
Trestanci z Hornického údolí dodávali králi magickou rudu, nicméně ani tak se královské armádě nedařilo dosáhnout obratu ve válce. V roce 5 př. V. zahájili skřeti invazi do Myrtany.[2] Dobře organizovanou vojenskou kampaň proti Myrtaně vedl velitel Kan. Skřeti překročili nejzápadnější průsmyk spojující Myrtanu s Nordmarem a první osadou starého království, kterou dobyli bylo městečko Silden.[22] Skřeti záhy obsadili celou západní Myrtanu.[2] O dva roky později skřeti vpadli do Varantu a pomohli tak Hashisinům převzít kontrolu nad pouští.[2] Roku 1 př. V. skřeti dobyli centrální oblast Myrtany, když zahájili koordinovaný útok ze tří stran.[2] Velkou ránu pro království představovala ztráta pevnosti Gothy, která byla velitelstvím paladinů. Po neúspěšném pokusu o dobytí Gothy, skřetí šamani pevnost prokleli, když vyvolali démona, který posádku paladinů proměnil v nemrtvé.[20][23] Skřetům tak v Myrtaně odolávaly už jen monumentální hrad Faring a východní oblast království s hlavním městem Vengardem.[2]
Khorinijská expedice (Gothic II)[]
V době, kdy se skřeti zmocnili středozemí Myrtany se fakticky zhroutila i Rhobarova moc nad Khorinisem.[2] Jednomu z trestanců se podařilo odhalit, že nepovedené kouzlo magické bariéry způsobil Spáč, arcidémon ve službách temného boha Beliara. Trestanec Spáče porazil a zapudil ze světa lidí, čímž došlo ke zhroucení magické bariéry.[24] V Hornickém údolí vypukl chaos, došlo k hromadnému útěku vězňů, kteří zaplavili údolí Khorinisu, kde se prudce zhoršila bezpečnostní situace. Těžba ve vylidněném Hornickém údolí zcela ustala.[25]
Král Rhobar byl zoufalý, skřeti se chystali oblehnout Vengard, rolníci po celém království se proti němu bouřili, protože odmítali odvádět další daně, myrtanská armáda už fakticky přestala existovat a královské loďstvo leželo potopené na mořském dně. Tavící pece v hlavním bez dodávek magické rudy vyhasly a zbrojnice zely prázdnotou. Král se obával, že další útok skřetů nemá šanci ustát. Proto se odhodlal k zoufalému a riskantnímu činu. Povolal lorda Hagena, jednoho z velitelů paladinů; dal mu Esmeraldu, poslední zbývající loď královské flotily a sto paladinů. Hagen dostal příkaz vyplout na Khorinis a vrátit se jedině ve chvíli, kdy bude nákladní prostor lodi plný magické rudy.[25][26]
Později Rhobar tvrdil, že se mu zjevil sám bůh Innos a řekl mu, že loď jemu a jeho lidu přinese spásu.[27]
Válka na Khorinisu (Gothic II)[]
Paladinové po připlutí na Khorinis alespoň částečně obnovili pořádek. Zdejší místodržící Larius byl odvolán a lord Hagen se jménem krále ujal moci na ostrově. Hagen vyslal do Hornického údolí oddíl paladinů a vojáků pod velením velitele Garonda. Velitel Garond převzal kontrolu nad starým hradem v Hornickém údolí a vyslal několik vojáků s trestanci a horníky, aby našli nové doly na magickou rudu a obnovili těžební práce.[25] Sotva, ale paladinové stačili uspořádat záležitosti v Hornickém údolí, byli napadeni. Spáč totiž těsně před svým zapuzením povolal draky, kteří přilétli do Hornického údolí. Jeden z draků dokonce zaútočil na hrad a spálil vše, co nebylo postaveno z kamene. V koordinaci s draky zahájili skřeti v údolí vojenskou kampaň a oblehli hrad. Posádka na hradě byla zcela obklíčena a odříznuta od zbytku světa. Králův plán na obnovu těžby selhal.[25]
Situace se pro krále nevyvíjela dobře ani v údolí Khorinisu. Mimo městské hradby nebyl nikdo v bezpečí kvůli přílivu trestanců z Hornického údolí. Obyvatelům města Khorinisu hrozilo vyhladovění, protože námořní obchod se zcela zastavil a nemohli už tak počítat s dodávkami potravin z pevniny, na kterých byli dříve závislí. Městská domobrana proto začala rekvírovat zásoby lokálních farmářů na ostrově. Velkostatkář Onar otevřeně vypověděl věrnost králi a na svou ochranu si najal bývalého generála Leeho a jeho žoldáky. Ostrov Khorinis, už tak sužovaný draky a skřety, se ocitl na pokraji občanské války.[25][28] Ani občané města králi nedůvěřovali, protože většina z nich Rhobara podezřívala, že paladiny na ostrov neposlal kvůli jejich ochraně. Králova moc nad ostrovem se tak fakticky omezovala jen na izolované enklávy: město Khorinis, klášter mágů Ohně a hrad v Hornickém údolí.[25] Později se na Khorinisu začaly šířit zvěsti, že skřeti oblehli hlavní město a král je mrtev.[29][30]
Trestanec, který porazil Spáče a stal se tak hrdinou, postupně porazil i všechny draky na Khorinisu a s Xardasovou pomocí zjistil, že je vede nemrtvý drak sídlící v Beliarově chrámu na ostrově Irdorathu. Zatímco lord Hagen připravoval tažení do Hornického údolí, aby prolomil obležení tamního hradu, hrdina si od paladinů vypůjčil Esmeraldu. Vyplul na Irdorath, kde porazil nemrtvého draka. Nedodržel ale dohodu s paladiny, že jim loď vrátí a místo toho zamířil na pevninu.[25] Zde mezitím vyvrcholila velká skřetí válka masivní bitvou o hlavní město.
Obléhání Vengardu (Gothic 3)[]
Skřeti obklíčili hlavní město Vengard a obléhali ho několik měsíců, možná celý rok.[2][26][29] Po dlouhém obléhání se skřetům konečně podařilo prolomit hradby a vstoupili do města, které krutě vyplenili a proměnili jej v doutnající trosky. Rhobar sledoval plenění města ze svého paláce, skřeti dokonce vtrhli na nádvoří jeho hradu. Krátce poté oznámil velitel vengardských vojáků králi, že již nejsou schopni udržet obranné pozice.
Král si byl dobře vědom toho, že pokud padne, jeho říše skončí spolu s ním. Proto s pomocí svých mágů vyvolal kouzlo magické bariéry, využil k tomu moc Žezla Varantu a posledních zásob magické rudy v paláci. Bariéra se začala šířit z paláce a obklopila celé město. Skřeti zanechali boje a začali vyděšeně prchat. Král a jeho mágové tak na poslední chvíli zachránili město před konečným pádem.[31] Nevýhoda magické bariéry spočívala v tom, že se rozšířila příliš rychle a byla neprostupná z obou stran. Mnoha skřetům se tak nepodařilo uprchnout a zůstali ve městě uvězněni spolu s obránci. I to, ale znamenalo pro obránce úlevu, protože skřetí armáda byla rozdělena na dvě části. Myrtanským vojákům se podařilo znovu zabezpečit obranu královského hradu a jeden oddíl držel také pozice v Innosově chrámu. Síly lidí i skřetů ve městě byly nyní vyrovnané a obránci dokonce začali podnikat výpady do města.[6]
Prohraná válka (Gothic 3)[]
V Myrtaně se začaly od chvíle, kdy skřeti oblehli Vengard, šířit zvěsti, že král je nezvěstný a někteří lidé tvrdili, že padl. Jeho tělo, ale nebylo nikdy nalezeno.[30] Obyvatelé Myrtany považovali válku za prohranou. Skřeti se stali novými pány Myrtany a faktickým vládcem říše byl jejich velitel Kan.[32] Mnoho obyvatel Myrtany bylo zotročeno, někteří naopak zradili krále a začali sloužit skřetům jako žoldáci.[13] Bylo ale také mnoho těch, kteří zachovali věrnost králi a říši. Tito loajalisté, rebelové, jak jim skřeti říkali, se stáhli do lesů, kde založili tábory a zorganizovali odpor proti skřetům. Vedli se skřety neúnavnou partyzánskou válku a jejich cílem bylo osvobození Myrtany.[30][33] Někteří z nich se také pokoušeli navázat spojení s králem.[6]
Se skřety uzavřel spojenectví také Xardas, který zničil runovou magii a tím připravil královské paladiny a mágy Ohně o jejich největší zbraň. Nekromant také pomohl skřetům s dobytím Faringu, poslední pevnosti, kterou lidé kromě Vengardu ještě drželi. Po pádu do rukou skřetů se Faring stal Kanovým sídlem.[6] Takový byl současný stav v Myrtaně ve chvíli, kdy se z Khorinisu vracela Esmeralda. Členy posádky ale nebyli lord Hagen a jeho paladinové, ale Vyvolený hrdina, který už dříve porazil Spáče a draky, a jeho přátelé.[2][31] K hrdinovi se pak upřely zraky všech, včetně krále Rhobara II.
Současnost (Gothic 3)[]
Zvěsti o smrti krále Rhobara II. nejsou pravdivé. V době návratu Vyvoleného hrdiny na pevninu, král stále sedí na svém trůnu ve Vengardu, který na poslední chvíli zachránil před pádem do rukou skřetů. Král a jeho lidé spatří na obzoru připlouvající Esmeraldu. Přestože je Rhobar odříznutý za bariérou, je poměrně dobře informován o hrdinovi a jeho skutcích, toho považuje za spasitele. Dobře obeznámen je také se situací v Myrtaně, Xardasových činech a záměrech skřetů.[6][27]
Panovník se nevzdává a stále chová naději, že obnoví svou vládu nad Myrtanou a zvítězí nad skřety. Když do Vengardu dorazí s pomocí teleportu Vyvolený, Rhobar ho přijme k audienci a pověří jej důležitým úkolem. Král ví o tom, že Xardas se spojil se skřety a ti organizují po celé Myrtaně i Varantu vykopávky a něco hledají. Král si přeje, aby Vyvolený našel Xardase a zjistil, co nekromant a zároveň jeho bývalý rádce plánuje. Hrdina zjistí, že Xardas pátrá po artefaktech Prastarých a pokud to sdělí panovníkovi, Rhobar si přeje, aby tyto artefakty odnesl do kláštera v Nordmaru. Monarcha věří, že Innos propůjčí svou moc nositeli těchto artefaktů a slíbí hrdinovi, že jakmile shromáždí artefakty, půjčí mu Žezlo Varantu.[6][27]
Králův budoucí osud (Gothic 3)[]
Budoucí osud krále Rhobara II. závisí na rozhodnutí Bezejmenného hrdiny (hráče). V tomto odstavci se dozvíte, jaký osud panovníka čeká.
Rhobarův odkaz[]
- Vůdce, který si odvážnými kampaněmi podmaňuje celé země může počítat s respektem, ale ne nutně s velkou náklonností. Rhobar nebyl jedním nejpopulárnějších vládců poté, co dal deportovat stovky svých poddaných do Hornického údolí; někdy i za drobné prohřešky. Ale teď se zdá být poražený a jeho sláva je na ústupu.
- ―Popisek Rhobara II. v manuálu[src]
Rhobar II. je jednou z hlavních a nejdůležitějších postav herní série Gothic. Přestože se hráč setká s Rhobarem až v třetím díle série, představuje králův konflikt se skřety základ zápletky příběhu. Právě kvůli neúspěšné válce přijal král drastické rozhodnutí, kdy trestal jakýkoliv zločin svých poddaných drakonickým trestem, kterým bylo uvržení proviněný za magickou bariéru v Hornickém údolí. Bezejmenný hrdina, hlavní postava série, svůj příběh začal právě tím, že byl z králova rozhodnutí odsouzen za bariéru. Příběh postupně gradoval, a nakonec bylo odhaleno, že válka se skřety a magická bariéra jsou jen vedlejšími událostmi Války Bohů. Není překvapením, že právě Rhobar jako Innosův vyvolený je jednou z hlavních figur na šachovnici Bohů. Král Rhobar tak je během herní série často zmiňován různými postavami.
Svou vládu zahájil král Rhobar II. velmi úspěšně. Podařilo se mu nevídané a sjednotil pod svou vládou čtyři království kolem Myrtanského moře. Stvořil tak říši, která zahrnovala téměř celý známý svět. Nicméně okupací jejich zemí si znepřátelil Nordmařany a Varanťany. Když skřeti napadli jeho říši, přijal král řadu tvrdých opatření, kterými si znepřátelil i vlastní poddané. Během války král čelil značným potížím i uvnitř své říše a jeho vláda byla považována přinejmenším za nepopulární. Odsouzením Leeho, v něm král získal dalšího zavilého nepřítele, který prahnul po pomstě. Přes všechna opatření nebyl král s to invazi skřetů zadržet. Válka tak skončila tím, že ztratil kontrolu nad celou svou zemí mimo hlavní město Vengard, které na poslední chvíli zachránil vytvořením magické bariéry. K částečné obnově Rhobarovy popularity došlo paradoxně po jeho porážce ve válce, kdy se náhle stal symbolem svobody. V Myrtaně se proti skřetům vzedmul široký odpor a rebelové, kteří vedli partyzánskou válku, byli ke králi loajální a bojovali jeho jménem.
Za těchto okolností přichází na scénu Bezejmenný hrdina, kterého král kdysi odsoudil a do nějž nyní panovník vkládá naději. Je to právě hrdina, kdo má moc rozhodnout o dalším osudu krále Rhobara.
Osobnost a vzhled[]
Rhobar II. je bezpochyby velmi inteligentní a bystrý. Má vynikající paměť, je vždy dobře informován o všem, co se děje a má výborný přehled. Nepostrádá vlastnosti, které jsou typické pro krále, je vznešený, noblesní a také poněkud grandiózní. Dává si velmi záležet na tom, aby vystupoval klidně a vyrovnaně, a to i v kritických situacích. Je skvělý rétor, dokáže pohotově reagovat a nezapře v sobě politika.
Král má sklony k velikášství, během svého panování nechtěl dosáhnout ničeho menšího než sjednocení celého známého světa pod svou vládou. Což se mu nakonec podařilo. I když jeho sláva je nyní na ústupu a utrpěl drtivou porážku od skřetů, nevzdává se a stále chová naději, že zvítězí. Pro udržené své moci je Rhobar ochoten udělat cokoliv, o čemž svědčí mnoho jeho činů, kdy se projevil jako nekompromisní panovník. Kvůli tomu je u širokých mas značně nepopulární a jeho poddaní o něm často hovoří nelichotivě a s výsměchem. Nicméně u vyšších vrstev společnosti, kam patří třeba mágové Ohně a paladinové, se těší značné úctě a respektu. Málokterý paladin zakolísal ve své věrnosti králi a až na několik málo výjimek mu zůstávají naprosto loajální i po jeho porážce. O čemž svědčí široký odpor obyvatel Myrtany proti skřetům, který paladinové zorganizovali.
Rhobar si je dobře vědom svého postavení Innosova vyvoleného a je silně věřící. Svému bohu je absolutně až fanaticky oddán. Na základě svých vítězství v minulosti, má pověst vynikajícího vojevůdce a stratéga. Za svůj úspěch Rhobar vděčil i tomu, že měl schopnost obklopovat se těmi nejlepšími a nejschopnějšími muži v království.
Král vždy dopřává sluchu svým rádcům, zde je ale na místě zmínit, že kvůli tomu je snadno ovlivnitelný a manipulovatelný. Byl to například Xardas, kdo králi vnukl myšlenku na vytvoření magické bariéry v Hornickém údolí. Kouzelník ovšem králi zatajil své pravé úmysly. Rhobar žil v tom, že bariéra má zabránit útěkům trestancům. Skutečným záměrem Xardase bylo ochránit magickou rudu před Beliarem a jeho služebníky, což bylo součástí jeho plánu na ukončení války Bohů. Dalším příkladem je zmanipulovaný proces s Leem, kdy Rhobar zřejmě tušil, že je jeho generál nevinný, ale i tak ho na nátlak šlechty odsoudil. Z vděčnosti za generálovy služby alespoň změkčil jeho trest z rozsudku smrti na doživotí za bariérou.
Celkově můžeme povahu Rhobara II. popsat jako složitou a kontroverzní.
V mládí byl Rhobar II. urostlý a dobře stavěný muž. Měl hnědé vlasy a vousy, které nosil krátce zastřižené a tmavé oči. Nosil ceremoniální, těžkou zbroj s kožešinou kolem krku a pláty zdobenými rytinami. Při ceremoniálních příležitostech byl ozdoben odznaky královské moci, zlatou korunou a v ruce třímal žezlo. Pod zbrojí nosil rudou tuniku, v barvách Myrtany.
Ani stáří neubralo králi na jeho postavě válečníka. Panovník má nyní bílé vlasy delší délky, nechybí ani jeho charakteristický plnovous. Nosí rudé, bohatě zdobené královské brnění s výrazným ozdobným límcem se zlatým lemem. Součástí jeho standardního oděvu jsou dlouhé rukavice a vojenské boty z kůže. Stříbrnou korunu Myrtany zdobenou drahokamy král nosí zřídka, spíše jen při ceremoniálních příležitostech. Neustále má při sobě také svůj meč a štít.
Schopnosti[]
I když král Rhobar II. prohrál válku se skřety, stále ho můžeme řadit mezi nejmocnější postavy známého světa. Panovník disponuje několika působivými schopnostmi, které z něj činí obávaného protivníka. V závislosti na volbách hráče Rhobar představuje jednoho z finálních bossů ve hře Gothic 3.
- Innosův vyvolený: Rhobar II. je vyvoleným boha Innose.[36] Je tak nositelem božské moci a disponuje schopnostmi, o kterých si může většina smrtelníků nechat jenom zdát. Může třeba přímo promlouvat s Innosem, který se mu zjevuje prostřednictvím vizí.[27] Věčná válka Bohů také nemůže být ukončena, pokud Rhobar zůstane naživu.[36] Z pozice vyvoleného a krále Myrtany je také Rhobar nejvyšším představitelem Innosova kultu. Podřízeni mu tak, krom obyčejných věřících, jsou mágové Ohně, představující Innosovu církev a paladinové, svatí válečníci boha Innose.
- Vojevůdce a stratég: Král Rhobar se alespoň v počátku vlády proslavil jako vynikající vojevůdce a stratég. Během několika málo let si podmanil téměř celý známý svět a vytvořil tak jednu z největších říší historie. Osobně se zúčastnil tažení do Varantu a porazil obávaného varantského generála Gellona.[8] Když velel vojskům, byl velmi rozhodný a nebál se ani riskantních výpadů proti protivníkovi. Skřeti jsou jedinými nepřáteli, které dosud nebyl schopen porazit.
- Magie: Rhobar sice není mág v pravém slova smyslu, nicméně stejně jako paladinové je schopen ovládat určitou formu Innosovy magie. Podílel se například na vytvoření magické bariéry kolem Vengardu. Na vyvolání kouzla spolupracoval s mágy Ohně a využili při něm moc Žezla Varantu a magické rudy.[31]
- Bojovník: Je to velmi mocný bojovník, který se u svých nepřátel těší respektu i v pokročilém věku. Ani Lee, který byl kdysi generálem ve službách Rhobara, velitelem žoldáků a sám je mocným bojovníkem si netroufá zaútočit na krále sám.[38] I když je samozřejmě potřeba brát na zřetel, že král je ve dne v noci obklopen elitní gardou a mágy Ohně.
- Boj s mečem: král je vynikající šermíř, mistrovsky ovládá boj s jednoručním mečem. Jeho zbraní je velký královský meč, který je považován za nejmocnější zbraň na kontinentu.[6]
- Krytí štítem: při střetu s nepřítelem se chrání štítem. Jeho královský štít poskytuje nejmocnější obranu ze všech štítů, které jsou na kontinentu k sehnání.
- Učitel: Rhobar je učitel. Pokud se hrdina rozhodne pro Innose, král jej může naučit dovednost paladina a regenerace.[6]
Majetek[]
Za majetek Rhobora II. můžeme považovat celou Myrtanu, jeho rezidencí je královský palác ve Vengardu. Mezi jeho majetek můžeme zahrnout také královskou korunu a brnění.
Položky, které může získat hráč, pokud Rhobara II. porazí:
- Královský meč – zbraň a artefakt, který kdysi patřil samotnému Rhobarovi I.[40]
- Královský štít – štít a artefakt, který kdysi patřil také Rhobarovi I.[41]
- Žezlo Varantu – prastarý artefakt, který lidem daroval samotný Innos.[42]
Questy[]
Zadané úkoly
Související úkoly
- Zabít krále Rhobara!
- Zlomit poslední odpor Morrů!
- Zničit kruh obléhajících skřetů za bariérou
- Žezlo Varantu!
Vybrané citáty[]
Gothic II: Manuál[]
- "Příliš mnoho bitev bylo ztraceno, příliš mnoho vojáků přišlo o život. Moje armáda se zmenšila... teď už mi nezbývá dost mužů, abych se postavil skřetům. Pokud nezískám více rudy z Khorinisu, další útok skřetů nepřežijeme." (O situaci království)
- "Lorde Hagene, mám pro tebe úkol. Přežití nás všech, osud celé naší říše na tom závisí. Nesmíš selhat!" (K lordu Hagenovi)
Gothic 3[]
- "Vítej Spasiteli. Tvé činy tě přecházely." (K Vyvolenému)
- "Mluvil se mnou sám Innos. Řekl, že loď přinese naši spásu. Poslal jsem Esmeraldu a ona přivezla tebe." (K Vyvolenému)
- "Ano. Jak říkáš... je čas. Nyní se podívej, jak bojuje král." (K Vyvolenému, když se chystají k souboji)
Drobnosti[]
- V manuálu ke hře Gothic je popsán nástup Rhobara II. na trůn, je zde také výslovně zmíněno, že je synem Rhobara II. V manuálu se král také jmenuje Rhotbar, nikoliv Rhobar. Podle Piranha Bytes tento manuál nebyl oficiálně schválen a proto není součástí kánonu.
- V intru hry Gothic má Rhobar II. stejné brnění jako rudobaron Gomez ze Starého Tábora.
- Rhobar II. se měl objevit ve zrušeném dodatku prvního dílu. Král měl v tomto pokračování příběhu přitáhnout s vojáky a usadit se v Horské pevnosti. Doprovázela ho také dcera.
- Rhobarovu porážku ve válce se skřety předpověděl ve hře Gothic II. věštec Abuyin.[43]
Reference[]
- ↑ 1,0 1,1 Gothic – dialog s Leem
- ↑ 2,00 2,01 2,02 2,03 2,04 2,05 2,06 2,07 2,08 2,09 2,10 2,11 2,12 2,13 2,14 2,15 Gothic 3: Manuál: Časová osa, s. 35
- ↑ Gothic – dialog s Ianem
- ↑ Gothic 3 – dialog s Ingvarem
- ↑ Příběh o Rhobarovi — Autor neznámý, kniha ze hry Gothic 3
- ↑ 6,00 6,01 6,02 6,03 6,04 6,05 6,06 6,07 6,08 6,09 6,10 6,11 Gothic 3 — události a zmínky ve hře
- ↑ 7,0 7,1 Gothic 3: Manuál: Nordmar, s. 38
- ↑ 8,0 8,1 8,2 8,3 Bitva o Varant — Autor neznámý, kniha ze hry Gothic
- ↑ Gothic II – dialog s Garwigem
- ↑ Dominikovo volání — Dominique, báseň ze hry Gothic II
- ↑ 11,0 11,1 11,2 Gothic – Intro
- ↑ 12,0 12,1 12,2 12,3 Gothic: Komiks
- ↑ 13,0 13,1 Gothic 3: Manuál: Myrtana, s. 36
- ↑ The Art of Gothic 3, s. 86
- ↑ Gothic 3: Manuál: Historie, s. 9
- ↑ Gothic 3 – dialog s Mojokem
- ↑ Gothic II: Manuál: Historie, s. 6
- ↑ Gothic II – dialog s Hannou
- ↑ Xardasův Almanach — Xardas, kniha ze hry Gothic II
- ↑ 20,0 20,1 Gothic II – dialog s Leem
- ↑ Gothic 3 – dialog s Leem
- ↑ Gothic 3 – dialog s Inogem
- ↑ Gothic 3 – dialog s Rolandem
- ↑ Gothic — události a zmínky ve hře
- ↑ 25,0 25,1 25,2 25,3 25,4 25,5 25,6 Gothic II — události a zmínky ve hře
- ↑ 26,0 26,1 Gothic II: Manuál: Historie, království v troskách, s. 6
- ↑ 27,0 27,1 27,2 27,3 Gothic 3 – dialog s Rhobarem II.
- ↑ Gothic II: Manuál: Historie, válka na Khorinisu, s. 7
- ↑ 29,0 29,1 Gothic II – dialog s Ferosem
- ↑ 30,0 30,1 30,2 Gothic 3: Manuál: Předmluva, s. 8
- ↑ 31,0 31,1 31,2 Gothic 3 – Intro
- ↑ Gothic 3: Manuál: Skřeti, s. 39–40
- ↑ Gothic 3: Manuál: Rebelové, s. 40—41
- ↑ Gothic 3 – dialog s Innosem
- ↑ Gothic 3 — Outro, Innosův konec
- ↑ 36,0 36,1 36,2 Gothic 3 – dialog s Xardasem
- ↑ Gothic 3 – dialog s Beliarem
- ↑ 38,0 38,1 Gothic 3 – dialog s Leem
- ↑ Gothic 3 – dialog s Kanem
- ↑ Gothic 3 – popisek královského meče v inventáři
- ↑ Gothic 3 – popisek královského štítu v inventáři
- ↑ Potopa — Autor neznámý, kniha ze hry Gothic 3
- ↑ Gothic II – dialog s Abuyinem
Poznámky
- ↑ 1,0 1,1 Na rozdíl od sérií Zaklínač, The Elder Scrolls nebo Dragon Age, v sérii Gothic nebyl nikdy zmíněn přesný rok letopočtu v jakém se jednotlivé události odehrávají. A to i navzdory tomu, že třeba ve hře Gothic II jsou některé letopočty zmíněny. Alespoň hrubou představu o chronologii nám poskytuje časová osa z oficiálního manuálu Gothic 3. Jako současný den je označen den, kdy Bezejmenný přichází na pevninu. Na základě dalších časových údajů z jednotlivých dílů lze pak časovou osu doplnit i o další události. Zkratka př. V. = před příchodem Bezejmenného na pevninu.
- ↑ Dříve byl mezi komunitou hráčů rozšířený názor, že Rhobar II. byl synem Rhobara I. Nicméně v sérii Gothic nikdy není Rhobar I. zmíněn jako otec Rhobara II. Až na manuál ke hře Gothic, který je v rozporu s lore herní série a Piranha Bytes tento manuál prohlásili za neoficiální a tedy nekánonický.
- ↑ Gothic 3: Manuál — nejstarší časový údaj o Rhobarovi II. pochází z manuálu ke hře Gothic 3. Rhobar II. podle záznamu před patnácti lety před příchodem Vyvoleného na kontinent dobyl Nordmar. Králem se tedy musel stát před patnácti lety nebo dříve.
- ↑ 4,0 4,1 Vyjádření Mike Hoge o sjednocení čtyř království, viz Gothic Almanach.