Gothic Wiki
Rekonstrukce
"Tento článek právě prochází rekonstrukcí"
S radostí vám oznamujeme, že od listopadu 2024 jsme obnovili práci na Wiki! Tento článek momentálně prochází rekonstrukcí, aby odpovídal novým standardům.

Hornické údolí

Historie[]

Raná historie[]

Starověk[]

Dějiny Hornického údolí se začaly psát před více jak tisíci lety.[1] Kamenný kruh, který se zde nachází je pravděpodobně nejstarším stavebním pozůstatkem, který dokazuje dávné osídlení oblasti. Není známo, kdo byl stavitelem kruhu. Ví se jen, že byl postaven v dobách starověku a sloužil jako hrobka.[2] Údolí bylo během starověku osídleno lidmi i skřety. Není známo, která z kultur se zde usadila jako první. Jisté je jen to, že se zde obě rasy usídlily v podobné době a vzájemně tu vedle sebe žijí více jak tisíc let.[3]

Rozkvět skřetí civilizace[]

Před tisíci lety v údolí vzkvétala dávno zapomenutá skřetí kultura.[1] Příslušníci této kultury osídlili převážně jižní část údolí, kde po sobě zanechali řadu stavebních památek. Z dob starověku se zachoval skřetí hřbitov a skřeti možná postavili i chrám okolo kterého později za časů magické bariéry vznikl tábor Bratrstva Spáče. Měli organizovanou společnost, která žila v klanech a jejími duchovními vůdci byli velekněží, kteří se těšili značné vážnosti. Skřeti z této civilizované starověké kultury postavili v údolí své „město“, dorozumívali se vlastním jazykem a vyvinuli své písmo.[3] Několik starověkých skřetích spisů se dochovalo do současnosti. V některých je zaznamenáno proroctví o „svatém nepříteli“, který přijde, aby vyhnal arcidémona Spáče z pozemského světa.[4]

Prameny dokládají, že starověké skřetí klany válčily jak mezi sebou, tak s lidmi. Skřeti během těchto bojů získali i legendární zbraň, mocný meč Uriziel. Traduje se, že tento meč ukradli mocnému lidskému generálovi, ale sami ho nebyli schopni použít, a proto ho aspoň ukryli.[4] Množství starověkých ruin v Hornickém údolí je datováno do dob první skřetí války.[5] O tomto konfliktu se ale dochovaly jen velmi skromné informace.

Vyvolání Spáče[]

V roce 1000 př. V. vyvolalo pět skřetích velekněží arcidémona Krushaka. Šamani věřili, že Krushak jim pomůže porazit nepřátelský klan. Dopustili se ale osudové chyby, Krushak byl mocný arcidémon, kterého nebylo možné ovládat, jelikož byl avatarem temného boha Beliara. Arcidémon sebral skřetím šamanům jejich srdce a tím se připoutal k pozemskému světu. Velekněží se stali nemrtvými služebníky arcidémona. Krushak poté upadl do tisíciletého spánku a získal tak své známější jméno Spáč.

O deset později dokončili skřeti stavbu Spáčova chrámu. Velekněží poté proměnili všechny chrámové strážce a otroky, kteří chrám postavili v nemrtvé. Skřeti na povrchu se Spáče a jeho nemrtvých služebníků velmi obávali a chrám na dlouhá staletí uzavřeli. Spáč pak naháněl všem budoucím generacím skřetů v Hornickém údolí hrůzu a ti jej proto ze strachu uctívali a přinášeli mu oběti.

Lidské osídlení[]

Hornické údolí bylo od pradávna osídleno také lidmi. Na základě stavebních pozůstatků můžeme soudit, že lidé v dobách starověku sídlili převážně na severovýchodě. V této oblasti se dochovaly rozvaliny starého kláštera, který kdysi obývali mniši. Ti uctívali božstvo, které jim propůjčovalo schopnost proměňovat se ve zvířata. Nedaleko kláštera se nachází i tajemná věž, která je známá jako Zamlžená věž. Ta byla kdysi možná obydlím tajemného mága.

Některé důkazy nasvědčují, že po vyvolání Spáče došlo k úpadku skřetí kultury. Skřeti se stali méně civilizovanými, zato však více agresivními a zmenšilo se území pod jejich kontrolou. Vliv lidí se naopak rozšířil dále na jih. Dle podoby architektury můžeme soudit, že lidé postavili na základech starší skřetí stavby Starou citadelu. Ještě dále, na samém jihu za Starou citadelou postavili také Horskou pevnost.

Lidé a skřeti v údolí spolu odpradávna válčili a docházelo tak často k posunu hranice. V určitém okamžiku totiž rozvaliny kláštera na severu a Horskou pevnost na jihu ovládali zřejmě i skřeti. Na obou místech totiž můžeme narazit vedle lidské architektury i na sochy skřetích válečníků. V případě Horské pevnosti i na další architektonické prvky, typické pro skřety, například na reliéfy.

V údolí můžeme nalézt také stopy, které zde po sobě zanechala kultura Stavitelů z Jharkendaru. Ti zde postavili plošiny, které sloužily k teleportacím. Síť těchto plošin se nachází také v údolí Khorinisu a Jharkendaru. Vliv kultury Stavitelů v Hornickém údolí zůstává záhadou. Jejich plošiny můžeme najít v Horské pevnosti, rozvalinách kláštera, kryptě pod kamenným kruhem, na útesu na východě a také a v jeskyni v Trollím kaňonu. Později byly tyto plošiny využity mágy během vyvolání magické bariéry k umístění ohniskových kamenů.

Feudální období: Horská pevnost[]

Po zániku starověkých civilizací byl ostrov Khorinis politicky i kulturně sjednocen a dominantní postavení si udrželi lidé. Na Khorinisu vznikl moderní politický celek s feudálním systémem vlády. Nevíme, zda bylo panství na Khorinisu samostatným státem nebo bylo od začátku založeno jako provincie Myrtany. Víme však, že určitě zahrnovalo jak údolí Khorinisu, tak Hornické údolí. Pánem Khorinisu byl šlechtic s titulem okresního soudce. Mezi jeho leníky patřil i purkrabí ze Západních polí, jehož panství zahrnovalo Hornické údolí. Centrem tohoto panství byla Horská pevnost, odkud její pán spravoval Hornické údolí a zdejší doly, ve kterých se těžila magická ruda. Historicky doloženým pánem Horské pevnosti byl Bergmar, který byl purkrabím ze Západních polí. Bergmar prodal Horskou pevnost včetně dalších desátků a tamních dolů Innosově církvi za 400 liber ve zlatě.

Myrtanské období[]

Ať už byl Khorinis dříve samostatný nebo ne, za vlády krále Rhobara II. byl již pevnou součástí myrtanského království. Hornické údolí bylo považováno za strategicky důležité území kvůli bohatým ložiskům magické rudy, která se zde nacházela. Pro královskou posádku a k ochraně dolů byl ve středu údolí vybudován mohutný hrad. Zdá se, že ještě před magickou bariérou tento hrad nahradil těžce přístupnou a odlehlou Horskou pevnost také jako administrativní centrum oblasti. Když na kontinentu vypukla velká válka se skřety, přijal král drastické opatření: každý, bez ohledu na závažnost své viny, kdo se provinil proti zákonu byl odsouzen k nuceným pracím v dolech v Hornickém údolí.

Vyvolání magické bariéry[]

Roku 10 př. V. přišlo do Hornického údolí dvanáct nejlepších mágů království pod vedením Xardase, které sem povolal Rhobar II. Úkolem mágů bylo vytvořit v Hornickém údolí magickou bariéru, která měla zamezit útěkům trestanců a zároveň ochránit doly. Mágové se rozmístili na pěti stanovištích v údolí, odkud společně vykouzlili kouzlo bariéry s pomocí ohniskových kamenů. Kouzlo bariéry bylo ovšem neustále čímsi rušeno, a nakonec nad tím mágové ztratili kontrolu. Bariéra se rozrostla do obřích rozměrů mimo zamýšlené hranice a uvěznila i samotné mágy. Mezi strážnými na hradě vypukl chaos. Nepozornosti vojáků využili trestanci, kteří povstali a zmocnili se hradu. Král tak ztratil kontrolu nad hradem i doly. Bariéra byla prostupná jen zvenčí, ten kdo jí prošel už ovšem nemohl ven.

Trestanecká kolonie[]

Mágové, kteří vytvořili bariéru nemohli opustit údolí a odešli proto na hrad, kde je trestanci nechali žít. Král Rhobar, který se dozvěděl o událostech na ostrově, neměl na vybranou a zahájil jednání s trestanci, protože nutně potřeboval magickou rudu. Uzavřel proto s trestanci dohodu a každý měsíc jim posílal vše, co žádali (potraviny, zboží…) výměnou za magickou rudu. V platnosti zůstal i královský zákon a každý, kdo se provinil zločinem byl nyní vhozen za bariéru.

Kolem královského hradu vznikl tábor, kterému trestanci neřekli jinak než Starý tábor. Vládcem Starého tábora byli rudobaroni v čele s Gomezem. Rudobaroni získali kvůli obchodu s králem značnou moc, které se odmítali vzdát a neměli tak zájem na tom, aby byla magická bariéra odstraněna. Pro Hornické údolí se také v této době ustálilo jméno „trestanecká kolonie“.

V kolonii ale bylo i mnoho těch, kteří toužili po svobodě a zabývali se plány na zničení bariéry. Jako první ze Starý tábor opustil nejvyšší z mágů Xardas. Mág se kvůli studiu bariéry věnoval zakázané magie, která zahrnovala vyvolávání démonů, také známé jako nekromancii. Ostatní mágové a rudobaroni na jeho počínání hleděli s nevolí. Xardas proto raději opustil tábor i řád mágů Ohně a odešel na jih do skřetí země, kde si postavil věž a mohl se zde v klidu věnovat svým studiím.

O něco později z tábora odešel Lee, slavný myrtanský generál, který byl za bariéru neprávem odsouzen za vraždu královny, kterou nespáchal. Lee a další muži, kteří odmítali žít pod velením Gomeze, odešli na západ, kde založili Nový tábor. S nimi sem odešli i mágové Vody. Mágové udržovali spojení s mágy Ohně ve Starém táboře a společně udržovali křehký mír mezi tábory. Mágové Vody také měli plán na zničení bariéry, kterého chtěli dosáhnout odpálením velké haldy magické rudy. Proto Nový tábor většinu rudy, kterou vytěžil ve svém dole odevzdával mágům.

V roce 6 př. V. byl založen poslední tábor v bažinách na východě. Kopáčovi Y'Berionovi se ve vizi zjevil Spáč. Y'Berion Spáče mylně považoval za božstvo a pro své nové náboženství získal další přívržence. Společně pak odešli do bažin, kde založili Bratrstvo Spáče. Jejich tábor byl také nazýván jako tábor v bažinách nebo tábor sektářů. Členové bratrstva věřili, že Spáč je osvobodí z vězení magické bariéry a chystali proto velké vzývání.

Pád magické bariéry[]

Téměř deset let po vyvolání bariéry došlo ke sledu událostí, které vyvrcholily zhroucením bariéry. Za bariéru byl vhozen nový trestanec neznámého jména, který se ovšem brzy proslavil. Nový vězeň se odmítal smířit se svým osudem a udělal všechno proto, aby se dostal z vězení bariéry. Poté co si vydobyl jistou reputaci a připojil se k některému z táborů, pomohl Bratrstvu s přípravou velkého vzývání Spáče. Pro Bratrstvo splnil několik úkolů, ten nejdůležitější ale hrdinu zavedl do Starého dolu, kde zlikvidoval hnízdo důlních červů včetně královny. Trestanec tak doručil do Bratrstva výměšek důlních červů, který byl potřebný pro rituál vzývání. Během vzývání se ovšem ukázalo, že Spáč není božstvo, ale zlý arcidémon a ohrožuje všechny v kolonii. Y'Berion ještě stačil tuto zprávu předat Bezejmennému a svým následovníkům, než zemřel.

Hrdina předal zprávu mágům Vody z Nového tábora, kteří byli velmi znepokojeni. Saturas Bezejmenného zasvětil do plánů na stržení bariéry pomocí odpálení rudné haldy a požádal hrdinu, aby získal ohniskové kameny, které mágové použili při vyvolání bariéry. Hrdinovi se skutečně podařilo ohniskové kameny získat, mezitím ovšem došlo k hrozivé události. Starý důl se zhroutil a rudobaroni ze Starého tábora tak přišli o zdroj své moci. Gomez se rozhodl pro útok na Svobodný důl, což znamenalo válku s Novým táborem. Mágové Ohně se proti rudobaronům postavili načež je dal Gomez zabít. Zmasakrováni byli i všichni příslušníci ostatních táborů, kteří se nacházeli ve Starém táboře. Rudobaroni pak nechali Starý tábor uzavřít a vstoupili do nepřátelství s ostatními tábory.

Saturasovi nezbylo nic jiného než se obrátit na Xardase, který před lety dobrovolně odešel do exilu ve skřetí zemi. Hrdina překonal nekromantovy zkoušky a dostal se do mágovy věže. Xardas hrdinovi řekl, že odpálení rudné haldy nepomůže, s trestancem se také podělil o své vědomosti. Pod Xardasovým vedením Bezejmenný zjistil vše potřebné o Spáčovi a začal se připravovat na vstup do Spáčova chrámu. Při té příležitosti pomohl také Novému táboru dobýt zpět Svobodný důl, který předtím obsadili muži Starého tábora.

Trestanec získal všechny potřebné ingredience, aby mu skřetí otrok ze Svobodného dolu vyrobil ULU-MULU, symbol přátelství a vypravil se do skřetího města, kde vstoupil do Spáčova chrámu. Hrdina prozkoumal chrám a jeho ochranu, odhalil další Spáčova tajemství a získal mocnou zbraň Uriziel.

Invaze skřetů a draků[]

Současnost[]

Geografie[]

Vláda[]

Ekonomika[]

Lidé a kultura[]

Galerie[]

Reference[]

  1. 1,0 1,1 Gothic 3: Manuál: Časová osa, s. 35
  2. Gothic – dialog s Miltenem, kapitola III
  3. 3,0 3,1 Gothic – dialog s Xardasem, kapitola IV
  4. 4,0 4,1 Gothic – dialog s Xardasem, kapitola V
  5. Gothic – dialog s Ratfordem

Poznámky